Letní tábor Mitrovice – Tajuplné Sindibádovo dobrodružství

30. 06. 2016 - 16. 07. 2016    

Z počátku tábora bylo nutné dodělat několik drobností kolem tábora, abychom mohli fungovat, jak bychom chtěli. Jedna parta se rozhodla udělat sušák, abychom si během tábora mohli usušit například plavky. Jiná parta uklízela kuchyň a její okolí. Kluci si vzali nestarost postavit přístřešek pro kola a sběr dřeva.

Naše pirátské dobrodružství začalo ve chvíli, kdy se ozval rachot a křik od naší lodě Chimaera. Zjevili se tam piráti, kteří spolu bojovali. Vyslechli jsme rozhovor kapitána lodi Sindibáda, který zrovna sháněl nové mladé piráty na palubu. Rozhodli jsme se, že se k němu přidáme. Každý nový pirát musí být vždy před vstupem na palubu pasován a ani nám se to nevyhnulo. Po slavnostním přijetí jsme si zazpívali naši pirátskou hymnu.

Na začátku naší výpravy se Sindibádem jsme potkali několik příšer. Díky naší spolupráci a kuráži, jsme všechny přemohli. O den později nás navštívil starý a moudrý pirát, který nám řekl, že viděl všechny naše boje, které nebyly nic moc, protože nám chyběly opravdové pirátské zbraně a tak nastal čas si je vyrobit! Jakmile jsme měli vhodné zbraně na boj, šli jsme je vyzkoušet. Při další etapě CTH jsme se vydali získat Knihu smíru, kterou nám před očima ukradla zlá bohyně Eris.
Další dopoledne jsme měli nástup v pirátském a proběhlo další pasování – někteří z nás povýšili a stali se z nich plavčíci.

Pak jsme vyrazili na další etapu. Tentokrát jsme sbírali diamanty, jelikož jsme piráti a ti mají rádi penízky a všechno cenné. To nás velmi bavilo. Vyrazili jsme na trasu, kde nás čekalo několik úkolů, za které jsme získali právě tyto nádherné drahé kamínky.
Při jedné z výprav jsme se dostali do území Sirén. Bylo těžké jejich zpěvu odolat, ale nikdo z nás se nenechal zlákat. Následně se nám při plavbě na moři poničila loď. Museli jsme obchodovat na trhu s různým zbožím, abychom si nakoupili všelijaký materiál na opravu lodi. I nadále jsme čelili různým Erisiným nástrahám.
Na konci cesty chaosu jsme se dostali k Eris a vyrukovali na ní, že chceme zpět Knihu smíru, ale ta se nám jen vysmála a vyhodila nás z jejího království. Tak to se nám nepovedlo, ale věříme, že ještě budeme mít nějakou šanci na ní zaútočit a zkusit to znovu.
Čekala nás cesta plná nástrah, které připravila Eris. To jsme samozřejmě zvládli a tak jsme za splněné úkoly získali díly mapy. V tom se v jídelně zjevila Eris, přinesla knihu Smíru a řekla, že její nástrahy jsme překonali a knihu nám tedy vrací, ale že to ještě není konec. Poté, co Eris odešla, jsme začali bádat, co jednotlivé díly mapy znamenají. Po chvilce jsme přišli na to, že se musíme jako družinky spojit a slepit tyto díly dohromady. Poté jsme pospojovali barevné body, které na ní byly zakresleny, a tím jsme získali místo, kde na nás plánuje Eris zaútočit.
Po večeři jsme se na toto místo vydali. A opravdu, ona tam byla… a se svými strážci! Na začátek nás přelstila a poručila strážcům, aby nás zajali, a tak nás všechny dohromady obmotali folií, abychom nemohli nijak zaútočit. Ale během cesty nástrah jsme se od jednoho piráta dozvěděli heslo, které Eris a strážce zažene a už se nikdy nevrátí. A tak jsme zakřičeli „CHIMAERA“, Eris se lekla a utekla. A my jsme vyhráli!!! 😀 Náš úkol byl splněn, pomohli jsme Sindibádovi najít knihu Smíru.

V průběhu tábora jsme se zúčastnili několika různých olympiád. Kromě vodní, tábornické či sportovní olympiády, jsme hráli i různé kratochvilné a zábavné hry. Jednou za čas jsme měli dokonce program po věkových skupinách.

Jednoho dne odpoledne vypuklo něco velkého, a to příprava na čtyřnásobnou svatbu!!! Během tábora se nám totiž do sebe zamilovali Šmoulinka s Tomíkem, Déňa s Máťou, Bára s Honzíkem a Sára s Viktorem 🙂
Šily se šaty, připravovala se výzdoba, vymýšlely se účesy, rozdělovalo se, kdo bude družička, kdo povede nevěsty k oltáři, starosta Hugo Boss si připravoval řeč, upekl se dort, svatební květiny se natrhaly apod. A po večeři vypukla velká svatba. Nevěsty a ženichové byli nachystaní, sváteční tabule taky, ta hurá na oddávání! Všichny páry si řekly své „ano“ a mohlo se slavit. Připili jsme si na štěstí manželů, nakrájeli dort a pak začala tancovačka.

Ke konci prvního týdne nás jednoho dne ráno čekalo překvapení. Bylo nám oznámeno, že každá věková skupina jde na dvoudenní výlet mimo tábor. Největší děti jely na výlet na kola, střední a (o něco později) nejmladší šly na zříceninu nedalekého zámku Borotín, v jehož blízkosti také přespaly. Pro zpestření cesty si každá skupina zařídila doplňující program.